|
| |
|
|
Dítě se speciálními vzdělávacími potřebami v mateřské škole.
ŠTĚPÁNKOVÁ, Karolína
V teoretické části bakalářské práce je popisována problematika dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, s vývojovým opožděním a mentálním postižením s důrazem na předškolní věk, začlenění do mateřské školy a možnosti podpory a rozvoje v prostředí mateřské školy. Praktická část je věnována případové studii dítěte s vývojovým opožděním v mateřské škole, zejména odhalování jeho speciálních vzdělávacích potřeb a způsobům jejich naplňování v mateřské škole. Informace jsou získávány pomocí hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s matkou dítěte, pedagogy a speciálním pedagogem.
|
|
| |
|
|
Vzdělávání žáka s mentální disabilitou v malotřídní škole
MAKOVCOVÁ STECHEROVÁ, Miroslava
Cílem bakalářské práce je zviditelnění integrace mentálně postiženého žáka v hlavním proudu vzdělávání na malotřídní škole. Konkrétním výstupem práce je zmapování pětileté edukační činnosti žáka se středně těžkou mentální disabilitou a zjištění možnosti prostupnosti ročníků v návaznosti na rámcové vzdělávací programy. Na základě informací z odborné literatury, vlastní praxe, konzultací problematiky s učiteli a rodiči jsou získány podklady pro provedení kvalitativního výzkumu. V praktické části je proveden výzkum formou případové studie, za použití metody pozorování, rozhovoru a analýzy pedagogické dokumentace žáka.Poznatky této práce budou využity pro osvětu veřejnosti i rodičů v oblasti možnosti integrace v malotřídních školách.
|
|
|
Vnímání dětí cizinců žijících v České republice - zaměřeno na vietnamskou komunitu
HOLÍKOVÁ, Petra
Tato práce pojednává o vnímání dětí cizinců dlouhodobě žijících v České Republice. Zabývá se problematikou vlivu odlišného původu na identitu jedince, jakou roli hraje osobnost člověka a jeho rodinná historie. Cílem práce je také popsat celý proces přizpůsobování a včleňování se mezi kulturní a sociální prostředí České republiky. Zaměřuje se na rozdíly rodinných zvyků, stylu života a proměny identity dětí oproti jejich rodičům a prarodičům. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy týkající se tohoto tématu a jejich vzájemné vztahy. Praktická část se zaměřuje na kvalitativní studii pomocí metody dotazování a techniky rozhovorů se zkoumanými osobami na toto téma.
|
|
|
Vliv kombinovaného postižení dětí v péči centra ARPIDA na životní styl jejich rodin.
ČÍŽKOVÁ, Zdeňka
Diplomová práce se zabývá problematikou péče o dítě s kombinovaným postižením v rodině. Zjišťovala jsem, jak je ovlivněn životní styl rodin, které pečují o dítě s kombinovaným postižením. Dílčím úkolem bylo zmapovat tuto problematiku v rodinách, které pečují o dítě s kombinovaným postižením, jež je klientem nestátního neziskového zařízení, centra ARPIDA, o.s. v Českých Budějovicích. V diplomové práci jsem použila metod kvalitativního výzkumu. Zvolenou technikou je polostandardizovaný rozhovor s rodiči a sourozenci dětí s kombinovaným postižením v péči centra ARPIDA, o.s. Jako doplňující technika byla použita obsahová analýza dat z osobní dokumentace klientů centra ARPIDA, o.s. Na základě těchto materiálů jsem vytvořila pět kazuistik klientů s kombinovaným postižením. V teoretické části práce popisuji důležité pojmy a situace, které mají vztah k této problematice. Zvláštní pozornost pak věnuji jednotlivým prostředkům uceleného systému rehabilitace, které nabízí rodině pečující o dítě se zdravotním postižením komplexní interdisciplinární péči. V praktické části práce analyzuji rozhovory s rodiči dětí s kombinovaným postižením. Zjišťovala jsem zejména jejich názory na změny, které jim nastaly v souvislosti s narozením a péčí o dítě s postižením. Rozhovory jsem také vedla se zdravými sourozenci postižených dětí. Díky těmito rozhovorům jsem získala zajímavé náhledy na tuto problematiku ze strany dalších členů rodiny. V závěru práce konstatuji, že rodiče i sourozenci dětí s kombinovaným postižením jsou narozením postiženého dítěte ve svém životním stylu zásadním způsobem ovlivněni. Rodiče ztrácejí často možnost profesně se realizovat a mnohdy se to negativně odrazí i na jejich zdravotním stavu. Ze strany státu se cítí být za svou nelehkou péči o dítě s kombinovaným postižením nedostatečně doceněni. Zdraví sourozenci se díky této skutečnosti stávají vyzrálejšími a vnímavějšími jedinci, kteří si uvědomují rozhodující životní hodnoty. Na podkladě výzkumné části práce jsem v závěru definovala tři hypotézy. Hypotéza č.1.: Rodiče jsou dlouholetou péčí o dítě s kombinovaným postižením ve svém zdravotním stavu negativně ovlivněni. Hypotéza č.2.: Nejdůležitější vlastností při péči o dítě s postižením je trpělivost. Hypotéza č.3.: Nestátní neziskové organizace jsou významným zdrojem podpory pro rodinu s dítětem s postižením v jeho přirozeném prostředí. Diplomovou prací bych chtěla poukázat na význam a nezastupitelnost rodin, které pečují o dítě s kombinovaným postižením. Práce může sloužit odborníkům a studentům, kteří se této problematice věnují, ale také rodičům dětí s kombinovaným postižením jako jejich zpětná vazba.
|
host ::
RSS.